Vizuální nástroj na lednici nebo nástěnku, díky kterému děti přesně vědí, co se od nich čeká, a zvládnou běžné povinnosti samy. Každá kartička nese jeden jasný úkol a obrázek, a protože je v angličtině, dítě se mimochodem setkává s prvními anglickými slovíčky.
Tato sada vznikla proto, aby dětem pomohla zvládat běžné denní povinnosti samostatně a bez věčného připomínání a napomínání.
Místo stresu dostáváte do rukou vizuální nástroj, díky kterému děti přesně vědí, co se od nich v domácnosti čeká, a navíc se u toho přirozeně učí angličtinu.
V balíčku najdete dvě jazykové verze, českou i anglickou. Můžete začít českou sadou a anglické kartičky přidat klidně později, nebo obě verze kombinovat.
Soubor si vytiskněte na formát A4 a ideálně ho i zalaminujte. Laminování vřele doporučuji, protože kartičky pak vydrží prakticky věčně, neušpiní se a dítě si na ně navíc může mazatelným fixem dělat značky.
Pokud chcete kartičky přesouvat po lednici, nalepte jim na zadní stranu kousek samolepicí magnetické pásky, kterou levně seženete na internetu. Stejně dobře poslouží obyčejné malé magnetky. Místo lednice se hodí i dveře do dětského pokoje nebo malá korková nástěnka, hlavně ať jsou kartičky v dosahu dítěte.
Vedle sebe na lednici umístěte dva popisky, které v materiálu také najdete: „to-do" a „done". Ráno, nebo večer při plánování dalšího dne, vyberte s dítětem několik kartiček a přidejte je do sloupce „to-do". Jakmile dítě úkol splní, samo si kartičku přesune pod „done".
Tenhle jednoduchý pohyb má překvapivě velkou sílu. Dětský mozek silně reaguje na okamžitou vizuální odezvu, a tak dítě nejen vidí, kolik práce ho čeká, ale hlavně vidí, co už dokázalo. Navíc si samo rozhoduje, v jakém pořadí úkoly splní, čímž se přirozeně odbourává odpor vůči příkazům, protože rozhodnutí vychází z dítěte, ne z vás.
Kartičky nepředstavujte jako nový seznam příkazů. Sedněte si spolu, prohlédněte si obrázky a vysvětlete dítěti, že od teď bude mít i ono svou důležitou roli v domácnosti. Pak platí jednoduché pravidlo: méně je víc, a to hlavně na začátku.
Důležité je, aby dítě mělo pocit, že seznam jde splnit. Když je úkolů příliš, motivace rychle vyprchá. Počet i obtížnost můžete postupně zvyšovat, jak dítě roste a získává jistotu.
Při výběru kartiček úkol pojmenujte nahlas anglicky a hned ho ukažte na obrázku, třeba „Feed our cat". Dítě si tak spojí zvuk slova s obrázkem a s konkrétní činností, což je přesně způsob, jakým se jazyk učíme nejpřirozeněji.
Říká se tomu kontextové učení. Dítě vidí nápis „Feed our dog" přesně ve chvíli, kdy reálně sype granule do misky, takže se slovíčko neukládá biflováním, ale spojením s prožitkem.
Nemusíte nic překládat ani zkoušet. Stačí slova opakovaně používat ve stejných situacích. Po pár týdnech zjistíte, že vám dítě samo řekne „done" nebo zopakuje název úkolu. A pokud sami v angličtině tápete, vůbec to nevadí, klidně se učte společně. Děti mají moc rády, když u něčeho můžou být chytřejší než rodič.